.png)
Téma ekologie je mi lidsky velmi blízké.
Proto se každý rok zapojuji do oslav Dne Země, který připadá na 22. dubna.
Ale pozor, i když je recyklace mé druhé jméno a peru jen v mýdle, nepatřím k ekologickým dogmatikům.
Taky já jsem jen člověk a občas naprosto sobecky hřeším…
Ekologie dá někdy (garáži) zabrat
Normální lidi mají v garáži auta. Já ne.
Já tam mám ode zdi ke zdi vyskládané už použité krabice všech velikostí, které mi pravidelně vozí všichni moji známí a kamarádi.
A v těchhle už trochu jetých škatulích vám pak posílám balíčky z e-shopu.
Bez saténových mašlí, hedvábného papíru a efektních příkras.
Pardon. Mně ty oku lahodící krásy prostě nejdou přes srdce.
Stejně by to nedávalo smysl. Zakládám si na tom, že moje kosmetika je:
· v přírodě snadno odbouratelná,
· téměř bezobalová,
· nevytváří zbytečný plastový odpad.
A pak bych ji měla načančat do krabiček na jedno použití? To bych fakt nezvládla...
Ekologie nemusí dát zabrat
Udělejme si to jednoduché.
Nemusíme hned jezdit po řece na voru nebo se oblékat jen do lnu vypěstovaného na vlastním políčku.
Trochu té ekologie můžeme zařadit do našich každodenních životů, aniž bychom museli razantně měnit svůj životní styl.
Ekologie dá i MýdLence někdy zabrat
Čestné ochranářské, že nepiju brčkem, používám papírové uchošťoury (i když mi občas lezou na nervy, jak se ohýbají) a odličuju se pratelnými kosmetickými tampónky. Ale!
1. Melíruju si vlasy
Bohužel nepatřím k přírodním blondýnkám, i když jsem byla jako miminko blonďatý andílek. No, už to bude pár let…
2. Občas létám letadlem
Miluju cestování, a i když máme na Šumavě krásně, moře je moře.
3. Kupuju ovoce v plastu
Na nákupy si nosím svoji tašku a tahám s sebou i použité sáčky třeba na cibuli.
Ale někdy hodím do košíku zeleninu nebo ovoce v těch ošklivých tenkých plastových miskách.
Stydím se za to? Ani ne.
Vím totiž, že každý malý krok se počítá a ekologické myšlení není cíl, ale celoživotní cesta.
Pojďme na ni vykročit společně!