Dýňová sezóna plná chutí a vůní je tady. Nenechej si ujít tuhle limitovanou edici. Další totiž bude až za rok!

Fotky od MýdLenky

Fotit mě vždycky moc bavilo. Dokonce jsem na střední navštěvovala v Domě pionýrů fotokroužek, kde mě a ještě 4 další velmi vtipné teenagerky učil jeden nebohý mladý muž vyvolávat v temné komoře fotky, pracovat s vývojkou a ustalovačem, volit optimální kvalitu papíru... Ještě teď, když si na to vzpomenu, tak mi je ho velmi líto.  Protože si nepřejte vidět, co si od nás zkusil… Nesmělý mladý muž, který nám chtěl opravdu seriózně předat spoustu informací a banda rozpustilých holek, která si z něj dělala jenom legraci. Myslím, že jsme byly jeho první a zároveň poslední skupina. Zřejmě se pak uchýlil do kláštera, jehož zdi neopustil dodnes.

 

Produktová fotografie, to je ovšem jiná. Na e-shop a na posty na sítě potřebujete kvalitní fotky. Zpracované, vyvážené kompozice, práce se světlem…. ani nevím, co všechno. Myslela jsem tedy, že si nechám svoje výrobky od nějakého profíka vyfotit a bude. Pár fotek z různých úhlů a fertig. Dokonce jsem si i fotky nechala udělat – opravdu jsem jen zírala a nestačila se divit. Z dvouhodinného focení vyšlo asi deset opravdu moc krásných fotek. Ty mám na bannerech na shopu. Jak tam na Vás vykouknu na úvod a pak ty krásné řádky mýdel.  

Ale potom jsem zjistila, že potřebuji fotit aktuálně. Na Facebook, Instagram , blog potřebuji hodně fotek, být stále v kontaktu. Abyste viděli, co se děje, že nezahálím nebo naopak že odpočívám….

Tak jsem si začala fotit sama. Omlouvám se všem profesionálům a všem zkušeným amatérům, ale dokonce ta svoje díla publikuji…. Vyzkoušela jsem, že nejlíp mi fotky vychází z tabletu, který na mě doma zbyl. Fotím venku na terase a je to někdy legrace. Připravím si „objekty“ a „rekvizity“ a vyleze sluníčko a peče celý den. Stíny jak blázen... Nebo začne pršet. Nebo si tak běžkuji na poli za zahradou a najednou mě něco napadne. Takže je čtvrt na čtyři a po půl už bude asi špatné světlo. Poslední kilometr zdolávám rychlostí větru s jazykem na vestě a při focení bych sakra potřebovala stativ, protože mám pocit, že mi plíce vyskočí z těla.

 

Tak prosím, buďte shovívaví. Vím, že mé fotky nejsou jako od profíka, ale je to prostě všechno moje. A podívejte se na záběry ze zákulisí – s takovouhle zvědavou pomocnicí to prostě musí klapnout. Jmenuje se Blecha.

oprava kočka22